Před více než třemi desetiletími Linus Torvalds zasel semena Linuxu zasláním e-mailu s podrobnostmi o svých plánech na vývoj bezplatného OS.
Klíčové věci
- Linux, vysoce univerzální operační systém, nabízí zabezpečení, přizpůsobitelnost a nízkou spotřebu hardwaru, což z něj činí nejlepší volbu pro běžné uživatele a vývojáře.
- Linux sahá až do roku 1991, kdy jej Linus Torvalds vytvořil jako svobodný operační systém, aniž by si byl vědom úspěchu, kterého dosáhne během příštích 32 let.
- Linux se objevil během válek Unixu jako alternativa k proprietárnímu softwaru as ním příspěvky z projektu GNU se stal plně funkčním operačním systémem a získal popularita po celém světě.
Linux je vedle Windows a MacOS jedním z nejpopulárnějších operačních systémů. Jeho vysoké zaměření na zabezpečení, přizpůsobitelnost a přenositelnost spolu s nízkou spotřebou hardwaru jej činí vysoce univerzálním pro běžné uživatele i vývojáře.
Linux nebyl vždy velkým ekosystémem zahrnujícím stovky distribucí. Ve skutečnosti byl operační systém původně vytvořen 21letým Linusem Benedictem Torvaldsem jako jádro, které napodobil Unix a 25. srpna 1991 veřejně oznámil své plány na vytvoření bezplatného Systém. Netušil, že po 32 letech se tento jeho hobby projekt stane jednou z nejúspěšnějších inovací, která zdobí technologický průmysl.
Unixové války
Naše lekce historie o Linuxu zahrnuje cestování zpět do roku 1969, kdy Ken Thompson a Dennis Ritchie z AT&T Bell Lab vyvinul operační systém nazvaný Unics nebo Unix, jak se později začalo říkat na. OS zaznamenal obrovskou popularitu v akademických institucích a brzy se začaly objevovat různé varianty Unixu. Bohužel to vedlo k tomu, že se několik výrobců snažilo ovládnout trh se svou vlastní verzí Unix, který dal vzniknout licencím a patentům od AT&T a uvedl průmysl OS do bouřlivé éry zvané Unix války.
Zrození projektu GNU
Zatímco velké značky bojovaly o nadvládu nad unixovým trhem, Richard Stallman se snažil vymanit se z proprietárního softwaru zahájením vývoje projektu GNU v roce 1983. Ve svém e-mailu ze září 1983 jej Stallman nazval „Free Unix“ a plánoval učinit tento OS přístupnějším pro uživatele než Unix.
Do roku 1990 GNU shromáždila téměř všechny hlavní komponenty potřebné k vytvoření plně funkčního operačního systému. Studna, téměř všechno, protože GNU stále postrádalo jádro. Jistě, mikrojádro Hurd se začalo vyvíjet v roce 1990, ale v komunitě GNU zůstalo nepopulární, takže pole zůstalo otevřené pro dalšího konkurenta, jmenovitě pro Linux.
Linus a Linux
V roce 1991 si Linus koupil počítač i386, který byl dodán s operačním systémem DOS a používal OS pouze několik dní na hraní. Perský princ než obdržel 16 disket obsahujících MINIX. Tehdy licence MINIXu neumožňovala uživatelům upravovat zdrojový kód operačního systému a Linus byl také nespokojen s volbami designu implementovanými Andrewem S. Tanenbaum, tvůrce MINIXu. Linus preferoval unixový OS, který poháněl jeho univerzitní desktopy, ale nemohl si to dovolit a rozhodl se vytvořit bezplatný operační systém, který by mohl nabízet stejné funkce jako Unix.
25. srpna 1991 odeslal historický e-mail na comp.os.minix a zeptal se členů komunity na funkce, které by rádi implementovali do jeho OS. 17. září téhož roku nahrál na ftp.funet.fi verzi 0.01 linuxového jádra. Naneštěstí vůbec první vydání toho, co bylo později známé jako Linux, bylo extrémně barebone a nefungovalo správně, protože se při kompilaci spoléhalo na MINIX.
Následně Linus vydal 5. října 1991 v0.02, která se stala první oficiální verzí jeho hobby projektu. Toto vydání bylo výrazně lepší než v0.01 a dokonce nabízelo podporu pro více nástrojů GNU, včetně bash a GCC. Linus stráví příštích pár měsíců vydáváním novějších verzí Linuxu, přičemž každá aktualizace přináší do jádra nové funkce. Rok 1992 znamenal pro Linux zlom, když se Linus rozhodl vydat své jádro pod licencí GNU GPL. To umožnilo vývojářům z komunit GNU i Linuxu vytvořit vysoce schopnou verzi operačního systému GNU/Linux, kterou Linus nasadil jako v0.99 v prosinci 1992.
Jak Linux přišel ke svému jménu
Zajímavé je, že Linus svou inovaci nikdy nenazval Linux, protože si myslel, že to jméno zní egoisticky. Místo toho chtěl jít s ‚Freaxem‘, kombinací slov free, freak a x (z Unixu). Ve skutečnosti dokonce uchovával soubory jádra pod přezdívkou Freax téměř šest měsíců. Naštěstí jméno Freax nikdy nevzniklo.
Když Linus v září 1991 poprvé nahrál linuxové soubory na ftp.funet.fi, na FTP server dohlížel Ari Lemmke, který – požehnej jeho smysl pro pojmenování – nezahřál se v myšlence nazývat to Freax a rozhodl se pokračovat v názvu Linux bez konzultace Linus.
Linux o 32 let později
A jsme tady, 32 let ode dne, kdy Linus oznámil vývoj svého bezplatného operačního systému. Moderní Linux, který prošel spoustou upgradů a změn licencí, se může pochlubit ohromujícím počtem distribucí pohánějících jeho ekosystém. Dá se s jistotou říci, že Linusův výtvor vzal svět útokem s filozofií „svoboda jako ve svobodě“ za Linuxem. Přestože má silnou konkurenci ze strany Windows a MacOS, Linux je na trhu serverů bezkonkurenční, většina serverů po celém světě běží na Linuxu.
A co víc, jsou jich tuny notebooky s operačním systémem Linux hned po vybalení z krabice, což svědčí o tom, že operační systém má v komunitě PC silné příznivce. Díky své open source a komunitou řízené povaze Linux nadále formuje technologickou krajinu jednu distribuci po druhé.